Životní mezníky
Dětství
Příští císař se narodil v pátek 14. května 1316 a o Svatodušní neděli byl ve sv. Vítu pokřtěn jménem Václav. První léta strávil se svou matkou, nejdříve na Lokti, přičemž po otcově dobytí Lokte zde byl dva měsíce uzavřen v jedné ze sklepních místností. Poté král nechal Václava převést na Křivoklát, kde pobýval až do dubna roku 1323. O Václavově dalším osudu rozhodl Jan Lucemburský, jenž usiloval o dynastické propojení Lucemburků s rodem Valois. Společně se sňatkem své sestry Marie s francouzským králem Karlem IV. ujednal sňatek i pro mladičkého Václava s dcerou hraběte Karla I. z Valois. Až do roku 1330 Václav, jenž při biřmování obdržel jméno Karel po svém novém francouzském strýci, pobýval na pařížském dvoře, z jehož prostředků byl bohatě vydržován. Číst a psát Václava naučil královský kaplan Jan z Viviers. Jeho hlavním duchovním učitelem se stal fécamský opat Petr z Rosieres, pozější papež Kliment VI.
__________________________________________________________________
Počátky vlády v Čechách
První státnické zkušenostu Karel IV. nabyl běkem svého pobytu v Itálii, kam ho povolal jeho otec, usilující o vznik samostatné, lucemburské vládě podřízené signorie. Karel se zde seznámil s nesnázemi italské politiky, v rytířských ostruhách se naučil skutečnému vojenskému umění a prožil zde i duchovní obrácení, spojené s mravoučným snem v Terenzu (Karlovi se zdálo, že při souboji se na obloze zjevil anděl, tasil meč a jeho protivníkovi uřízl pohlavní úd). Do té doby žil Karel dosti nevázaným životem ,,teenagera´´- právě z jeho pobytu na území Itálie pochází několik levobočků. Italský pobyt však přispěl i k prohloubení napjatých vztahů mezi Karlem a Janem. V době, kdy byl nůspěch italského snažení jasný, vyslal Jan svého syna na jednání s českou reprezentací do Merana, Ta jej víceméně přemluvila k návratu do Čech a vynutila si Janův souhlas. České království našel Karel ve zbědovaném stavu. Záhy, od roku 1334 podpořen titulem markraběte moravského, se pokusil o obnovení kálovské moci a restituci zcizeného majetku. O dva roky později se však znovu dostal do střetu s otcem a odešel ze země. K definitivní legitimizaci dvojvládí došlo v roce 1341, kdy Jan Lucemburský Karla ustanovil ,,mladším králem´´.
_________________________________________________________________
Volba římským králem
Myšlenka lucemburské kandidatury se začala rodit na konci 30. let. Jejím hlavním iniciátorem byl trevírský arcibiskup Baludin. První obrysy Karlova kandidatura nabyla během bávštěvy Avignonu v roce 1344. Definitivně se o ní rozhodlo při Karlově druhé návštěvě Avignonu u papeže Klimenta VI., v dubnu 1346. V rámci jednání s papežem se Karel zavázal k několika závažným krokům - zložení přísahy papeži, anulování všech aktů Ludvíka Bavora, potvrzení územního rozsahu církevního státu, římské korunovační tažení až po přijetí aprobace apod. Financováním volebního aktu byl pověřen Baludin, jemuž se obratným jednáním podařilo získat všechny světské i duchovní kurfiřty pro Karlovu volbu. Samotný volební akt proběhl v Rhens 11. čevence. Přestože však Karel nedisponoval mocenskými prostředky, zůstaly mu brány korunovačních míst, Kolína nad Rýnem a Cách, uzavřeny. Janova smrt u Kresčaku a nutnost uspořádat poměry v rodovém Lucembursku vedly k odložení byť nouzové korunovace, jež se uskutečnila až 26. listopadu v Bonnu pouze provizorními korunovačními klenoty.
__________________________________________________________________
Cesta do Francie
Poslední Karlova diplomatická cesta vedla na přelomu let 1377/1378 do Francie. Karel IV., jenž během cesty uváděl do vysoké politiky svého nástupníka, syna Václava, se v Paříži snažil o získání francouzské podpory pro kandidaturu syna Zimunda na polský trůn. Vedle toho chtěl s francouzským králem o sporné záležitosti ohledně některých říšských území. Peo francouzského monarchu bylo nejdůležitější, že císař jmenoval vikářem v Arclatsku francouzského dauphina. Naopak na střed mezi Anglií a Francií neměla Karlova mise žádný vliv, protože císař se na francouzkou stranu jednoznačně nepřiklonil a neslíbil žádnou finančí ani vojenskou podporu. Pařížská jednání rovněž nijak nezmírnila církevní napětí, vedoucí o několik dní později ke schizmatu (Odštěpení od církevního společenství, v tomto případě bylo podstatou papežského sváru rozhodování o právoplatnosti jmenování hned tří papežů najednou.). Návštěva Příže, kde Karel strávil dlouhou část svého dětství, symbolicky završovala jeho život. K tomu přispěla i celá řada skvostných dvorských slavností, jež byly výrazem luxusu a panovnické reprezentace. Pobyt u pařížského dvora měl v příštích desetiletích i velký vliv na přijímání frankoflámských vlivů v domácí kultuře.
__________________________________________________________________
Karlova poslední vůle - rozdělení majetku
Podle Karlovy závěti dostal Václav IV. České království a českou korunu s právem vykonávat kurfiřstký hlas. Zárověň obdržel slezská knížectví, Dolní Lužici, Budišínsko a několik samostatných států. Jeho bratr, věkem prostřední syn, Zikmund, získal podle otcovy závěti většinu území na braniborského markrabství se stejnou vahou hlasu jako Václav a titul arcikomorníka. Nejmladší syn Jan Zhořelecký obdržel zbytek braniborského markrabství a zhořelecké vévodství v Dolní Lužici, přičemž jako zhořelecký vévoda byl leníkem českého krále. tato závěť zavdala později příčinu k mocenskému napětí a střetům v rámci dosud jednostranné a jednotné dynastie. Nástupnický řád stanovoval, že po Václavovi se měl trůnu ujmout jeho syn. Pokud by se mu nenarodil, měl trůn zdědit Zikmund a jeho mužští potomci. V případě úplného vymření lucemburského rodu v mužské linii měly přijít na řady Karlovy dcery,. Nikdo z dědiců nesměl zcizit jakýkoliv jemu svěřený statek. Po narození syna Jindřicha v roce 1377 Karel IV., jenž tehdy pobýval ve své nové rezidenci v Targenmünde, závěť změnil, přesněji vymezil rodělení Lužice a Braniborska a zdůraznil výsadní postavení Václava IV. vůči jeho bratřím.
_________________________________________________________________
Smrt a pohřeb Karla IV. - přípravy
Ačkoliv Karel nezanechal přesný předpis smutečních slavností, přesto se jeho pohřeb stal jednou z nějvětších slavností císařovy pozemské vlády, kterou tímto ukončil. Karlova smrt přišla nečekaně. Někdy po 2. listopadu 1378 si při pádu s koně ( nebo při pádu ze schodů) zlomil krček levé stehenní kosti. Následný pobyt na lůžku u něj vyvolal zápal plic, jemuž tehdy třiašedesátiletý panovník podlehl. Příprava na pohřeb trvala dva týdny a samotné pohřební slavnosti se protáhly na čtyři dny, během niž se život v Praze téměř zastavil. Dne 11. prosince vyšel smuteční průvod z královského paláce a po kratších ceremoniích se vydal do města. V jeho čele šlo 478 černě oděných měšťanů s rozžatými svícemi a za nimi 114 rovněž černě oděných královských služebníků, opět se svíčkami. Poté následovaly stovky duchovních, univerzitních sudentů a žáků městských i klášterních škol. Před rakví heroldi nesli praporce všech zemí za nimi následoval rytíř, jenž držel černě potaženou císařovu helmici a v druhé ruce třímal tasený meč s hrotem směřujícím k zemi.
__________________________________________________________________
Pohřeb Karla IV. - pompa funebris
Během následujících dní bylo císařovo tělo s korunou na hlavě vystavováno v jednotlivých pražských kostelech, aby se s ním Pražané mohli rozloučit, a teprve 15. prosince byla ve Svatovítské katedrále sloužena zádušní mše, během níž bylo královo tělo obklopeno ostatky svatých a stovkami rozžatých voskovic. Nad rakví pronesli slavnostní proslovy arcibiskup Jan Očko z Vlašimi a pražský arcibiskup Vojtěch Raňkův z Ježkova. V nich pěli chválu na císařovu osobnost a téměř prorocky předpovídali temnou budoucnost osiřelého království i celého křesťanského světa. Po mši byly symbolicky obětovány praporce všech pod Karlovu moc spadajících zemí a nakonec byl obětován i ratíř v plné zbroji s koněm pod baldachýnem. Jako poslední přistoupila k rakvi Alžběta Pomořanská, která obětovala svůj císařský plášť i korunu. Následující den bylo Karlovo tělo, nyní již oděné pouze do františkánského hábitu, uloženo do horbky českých králů vedle rakví jeho tří zesnulých maželek. Po letech k nim přibyla i Eliška Pomořanská.
__________________________________________________________________
Výpisky
- narozen 14. 5. 1316, Praha
- původní jméno - Václav
- vězněn n Lokti a Křivoklátu
- 1323 převezen do Francie a oženěn s Blankou z Valois
- 1330 přijímá jméno Karel
- pobýval v Itálii - nevázaný život, nemanželské děti
- 1334 makrabětem moravským, 1341 ,,Mladší král´´
- 26.11. 1346 korunován na císaře
- po Karlově smrti území rozděleno mezi 4 syny, nástupník Václav IV.
- umírá 1378, věk 63 let, pohřben ve Svatovítské katedrále
Náhledy fotografií ze složky K životopisu
Komentáře
Přehled komentářů
AhoOoOj máš to tady moc hezky.. napsaný.. :)
Karel IV.
(Edi Ajvazi, 24. 2. 2010 17:38)Je to supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeerrrrrrrrrrr.dík moc
Dekuji moooc:--)
(Petka, 24. 1. 2010 14:03)Ahojik dekuji strasne moc za ty vypisky moc ste mi tim pomohli:-)dekuji ete jednou moooc:-)
paráda
(bublina, 12. 1. 2010 18:03)Místo toho aby jste byli rádi,že Vám někdo pomůže tak máte keci na chyby, to jste asi negramotný a neumíte si je opravit,tak proto pak brečíte,že Vám ty chyby opraví učitelka, protože to opíšete (to chce přemýšlet). Pro dobrotu na žebrotu,já bych se na všechny vykašla. Náhodou je to super a chyby mě vůbec nezajímaj.
Díky
(------------, 19. 12. 2009 14:22)moc díky za ty výpisky..a ty stavby sem nakonec našla :).
teda..
(-----, 8. 12. 2009 17:12)teda no, já bych teda spiš oenila ty stawby..je to nutnost..je to..hladová zet, karlova univerzita, k. most..no a pak nwm..do háje..pridas?
Jeho rodina
(David Černoch, 24. 10. 2009 14:44)Já si karla iv nemusím číst protože mě to tatka okopírovál včera 23.10.1999
komentář
(MUDr. Libuše Spurná, 5. 10. 2009 16:09)
Zuzko, super! Dítě chodí do 2. třídy a mají sehnat něco o Karlovi, nic lepšího jsem neviděla!
Liba
supl
(hrasek-kulihrasek-prasek, 25. 5. 2009 16:23)je to fakt mloc doble ja mam za 1* jen kvuli vam ze to tu mate vy geniove:-D:-D:-D:-D:-O
Poděkování
(To neni zrovna teď důležitý, 3. 4. 2009 18:48)
Moc děkuju, pomohlo mi to při referátu.
Je to perfektní a to že jsou tam pravopisný chyby, to nevadí alespoň máte důvod znovu si to pořádně přečíst.
POCHVALA
(šajinka, 1. 3. 2009 19:38)kuju krasny referat:-) pomohla si mi... :-) mas to krasne prehledne..:-) a neni to takove preplaane jako na vetsině
..............................
(Maty, 22. 2. 2009 20:14)moc jste mi pomohli se slohem!!!!!!:-)dík, ale ty chyby jsou velký, ale stejně dík.
♥
(Anninka, 26. 2. 2010 14:00)