Karel IV a jeho rodina

Úryvek z vlastního životopisu Karla IV. :

“Posléze jsme prošli Bavorskem, kde jsme se setkali se svou starší sestrou Markétou, která měla jediného syna Jana s Jindřichem, vévodou bavorským. Potom jsme dospěli do Čech , kde jsme nebyli po jedenáct let. Tam jsme shledali, že několik let předtím zemřela naše matka jménem Eliška.

Ještě za jejího života byla naše sestra jménem Guta poslána do Francie a provdána za Jana, prvorozeného syna francouzského krále Filipa, jehož sestru Blanku jsme měli za manželku. Třetí a poslední naše sestra jménem Anna byla v těch dobách u řečené naší sestry ve Francii. A tak když jsme byli přišli do Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matku, ani bratra, ani sestry ani nikoho známého. Také řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme se jí opět naučili, takže jsme mluvili a rozuměli jako každý jiný Čech. Z boží milosti jsme dovedli mluvit, psát a číst nejen česky, ale i francouzsky, italsky, německy a latinsky tak, že jsme byli mocni oněch jazyků stejně jednoho jako druhého….

Toto království jsme našli tak zpustošené, že jsme nenašli jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v měšťanských domech jako jiní měšťané. Pražský hrad byl tak zpustošen, pobořen a rozbit, že se od časů krále Otakara II. celý sesul až k zemi. Na tom místě jsme dali nově vystavět velikánský a krásný palác s velkým nákladem, jak je dnes kolemjdoucím patrno. V té době jsme poslali pro svou manželku, neboť byla dosud v Lucembursku. Ta pak přišedši měla po roce prvorozenou dceru jménem Markéta. V těch dobách dal nám náš otec markrabství moravské a toho titulu jsme užívali.Když pak obec šlechetných mužů z Čech přihlédla k tomu, že pocházíme ze starobylého rodu českých králů, poskytla nám z lásky k nám pomoc, abychom mohli zpět získat hrady a královské statky.”

Z latinského originálu přeložila Marie Bláhová.
Kroniky doby Karla IV. , nakladatelství Svoboda, Praha, 1987, str. 26-27