Karel IV a jeho rodina

Jan Lucemburský

Jan Lucemburský, též zvaný Slepý, se narodil 10. 8. 1296 jako syn lucemburského hraběte a pozdějšího římského krále a císaře Jindřicha VII. a jeho manželky, Markéty Brabantské. 1. září 1310 se ve Špýru oženil s českou dědičkou Eliškou Přemyslovnou, která byla jedinou možnou dědičkou českých zemí, protože její sestra Anna s jejím manželem, předchozím čským vládcem Jindřichem Korutanským. Ihned po sňatku je korunován na českého krále, ale pouze de facto, fakticky se jím stává až po několika měsících, když Jindřicha vzpurná česká šlechta vypudí z Čech do celoživotního exilu. Po uklidnění vnitropolitické situace obrací do Evropy, zvláště na stranu Francie při tzv. ,,Stoleté válce". Stává se obratným politikem a vyslouží si tak přezdívku ,,Král diplomat", ale Češi brzy pochopí, že mu nejde o profit Čech, nýbrž o jeho vlastní slávu. Za svůj život se oženil celkem dvakrát - poprvé již se zmiňovanou matkou Karla IV. Eliškou Přemyslovnou, s níž měl 7 dětí - Markétu, Jitku ( Gutu ), Václava ( Karla ), Přemysla Otakara, Jana Jindřicha, Annu a Elišku. Se svou druhou ženou, Beatrix Bourbonskou, měl děti dvě - Václava a Bonu. 26. 8. 1346 v bitvě u Kresčaku jako zela slepý a to na vlastní žádost. Chtěl zemřít hrdinsky, v bitvě, a tak požádal své nejvěrnější, nechal Karla odvést z bitevního pole, sám se nechal vzít na koně mezi dva jezdce a zemřel v bitvě, tak, jak to bylo jeho přáním.